O ukulele 11. - ...a jak to bouzouki s ukulele sluší!

25. 08. 2015 17:30:51
Vlastně to není vůbec povídání o ukulele, ale o jeho vzdáleném příbuzném ze slunného Řecka. Přivezl jsem si ho domů před pěti lety. To bylo tak :

Přišla doba dovolených.
Po polo-rekreačním sborovém soustředění v Železné Rudě nás čekalo ještě horké Řecko. A našemu povědomí dosud neznámý, stále zelený ostrov Samos. Nejsme zrovna na pláži rožnící se typy a tak, kromě zaplacených výletů, jsme vyráželi ještě na výlety pěšo - autobusové (kombinace s taxikem se nám moc nevydařila a byla drahá). Někdy ke zděšení (ale snad ne k pohoršení) českých turistů z naší cestovky. Prostě a jednoduše na nás bylo nahlíženo jako na naprosté cvoky, když jsme zdolávali 15 a více km v 38 stupních tepla a v horského terénu s převýšením několik set metrů přímo od moře!
Proč jsme si jako ostatní nepůjčili auto a nedojeli tam? Soused nás chtěl napodobit naneštěstí v autě. Byť dojel výše než jsme se dostali my, dostal se do úzké průrvy, kde se auto zakleslo a do pozdních nočních hodin přivolaní zachránci automobil tahali ven.

Ale ty snímky ostrova z osamělých lesních a horských stezek stály za to!

Tolik na úvod. Při návštěvě nádherného města Pythagoria (Opravdu tu žil Pythagoras!) jsme při ranní návštěvě místní pevnosti zatoužili po troše kávy. Cestou do centra za účelem nalézt tavernu, kde bychom vypili něco málo frapé, jsem v úzké uličce narazil na celkem nenápadně se tvářící krámek s upomínkovými předměty. Po shlédnutí poznámky na vývěsním štítě "musical instrument" jsem začenichal jako honící pes a vzal za kliku. Bylo zavřeno...
Nicméně pohled skrz sklo dveří stál za to!


Množství krásně vykládaných lidových nástrojů typu bouzouki různých velikostí zavěšených na zdi, mě ohromilo. A k tomu mě nějaký kolemjdoucí dobrý muž mě utěšil v mém roztrpčení, že ač je sobota, přece jen otevírají v 11 hodin! To bylo asi za hodinu a půl. Ten zbývající čas jsem přečkalpři kávěvelmi, velmi netrpělivě. Po té jsem se vrátil uličkami dychtivě ke krámku. Paní prodávající uvnitř byla milá a vstřícná. Nechala mě i trochu brnknout vypůjčeným trsátkem na zdvojené struny bouzouki (Teď se mi hodily základy hry na mandolínu!). Na odborné dotazy, ladění a druhy bouzouki mě však doporučila na manžela, který byl nejen prodejcem, ale i výrobcem nástrojů. A jak jsem se dočetl na plakátku před krámem i zpěvákem a hráčem na bouzouki při večerních představeních v místních tavernách.
Po shlédnutí cenovek visících od nástrojů mi bylo jasné, že mé devizové prostředky nepokryjí nejkrásnější a největší nástroje, jejiž zvuk mě dojímal již delší dobu z nahrávek na CD. Vyzkoušel jsem tedy maličký a též barevně vykládaný nástroj, zavěšený ve spodní řadě. Ostřejší a relativně silný zvuk mě až překvapil! To mrně mělo tři dvojité struny d-a-d, přičemž ta spodní struna byla zdvojená v oktávě. A hlavně všichni tito drobečkové ze spodní řady na svých dvaceti pěti pražcích perfektně ladili! Také jsem věděl, že tuhle sumu na cenové cedulce bych snad přece zaplatil!

Bylo nutno počkat do konce pobytu. Jestliže se po návštěvě Turecka ukáže, zda naše soukromé účetníctví není "turecké hospodářství", prostě jestli vyjdeme, tak si miniaturní bouzouki budu moci pořídit. Tak jsem nic nenechal náhodě a zaúkoloval též asistentku naší cestovky. K mé úlevě zjistila, že nástroj mohu vzít do letadla jako spoluzavazadlo, pokud bude ve futrálu. Co kdybych náhodou strunou škrtil pilota?
Poslední výjezd autobusem do města Pythagoria měl pro mne trochu slavnostní ráz.

Výrobce nástrojů pan Yannis Loulourgas měl tentokrát už od rána otevřeno. Byl přítomen a přes jazykovou barieru - on uměl anglicky a já bídně mluvil bez slovní zásoby - jsme se domluvili. Koupil jsem nejmenší z rodiny bouzouki - baglamas (μπαγλαμάς).Školu na baglamas v řečtině ale s notami, které jsou naštěstí po celém světě stejné a sadu strun, jsem dostal od pana Loulourgase zdarma.


Na letišti proběhlo odbaveníi s maličkým futrálkembez problémů. Pouze jeden z "účastníků zájezdu" se mě při čekání v tranzitu zmateně optal: "To vezete loveckej salám ve futrálu?..?"


Co říci ještě více?

Názorně tom hovoří srovnávací fotografie s ukulele, kterou jsem naaranžoval po příletu domů.
A videa, která jsem nalezl na YouTube:


Baglamas hraje moc pěkně. I když si asi ještě dlóóuho nebrnknu "Zorbu" v patřičné rychlosti.


P.S. Teď už vím, že v klasickém ladění bouzuki se třemi svazky strun - trechordo dD-aa-dd, co se v něm hraje styl rebetika, to nebude. Jsem přece jenom zvyklý na mandolínu a tak baglamas používám a také ladím jako miniaturní mandolínu s poměrně dlouhým krkem a bez spodní dvojité struny. dD-aa-ee


Ale stejně!
Jak to bouzouki s ukulele sluší!

Autor: Otakar Vagner | úterý 25.8.2015 17:30 | karma článku: 11.64 | přečteno: 411x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 23.03 | Přečteno: 359 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.14 | Přečteno: 293 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 512 | Diskuse
Počet článků 94 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 656

Jsem technik, který se ve svém volném čase zajímá hlavně o hudbu a hudební nástroje a to i aktivně. A aby si čtenáři nemysleli, nemusím psát jen o hudbě.

Ať je zle a nebo skvěle, já hraju na UKULELE!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...